Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
Nemrznoucí teplonosné kapaliny na bázi polyolů
Solný, Tomáš ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením změn vlastností používaného nemrznoucího teplonosného média na bázi polyolů v reálném solárním termickém systému a návrhem nového teplonosného média na bázi 1,3 polyolů. Důraz je kladen na použití netoxických látek, kterými je propan-1,3-diol a glycerol. Je navrženo nové teplonosné médium obsahující obě látky o různých objemových koncentracích s vodou a jsou prozkoumány a vyhodnoceny jeho vlastnosti.
Stárnutí nemrznoucí teplonosné kapaliny v solárních systémech
Pidima, Tomáš ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením změn vlastností používaného nemrznoucího teplonosného média na bázi polyolů v reálném solárním termickém systému Důraz je kladen na použití látek s nízkou zátěží pro životní prostředí.
Stárnutí nemrznoucí teplonosné kapaliny v solárních systémech
Pidima, Tomáš ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením změn vlastností používaného nemrznoucího teplonosného média na bázi polyolů v reálném solárním termickém systému Důraz je kladen na použití látek s nízkou zátěží pro životní prostředí.
Nemrznoucí teplonosné kapaliny na bázi polyolů
Solný, Tomáš ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením změn vlastností používaného nemrznoucího teplonosného média na bázi polyolů v reálném solárním termickém systému a návrhem nového teplonosného média na bázi 1,3 polyolů. Důraz je kladen na použití netoxických látek, kterými je propan-1,3-diol a glycerol. Je navrženo nové teplonosné médium obsahující obě látky o různých objemových koncentracích s vodou a jsou prozkoumány a vyhodnoceny jeho vlastnosti.
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.